Někteří na jeho dílo reagují jednoduše slůvkem „fuj“ nebo se nechají slyšet, že „něco tak ubohého se nevidí často“ a že „dělá ostudu všem, kteří kdy navštěvovali LŠU“ s doporučením, aby se „zkusil chytit pořádné práce“, ale pak jsou tu ti, kteří oceňují jeho paletu barev a jeho výjevy berou jako inspirativní a velice osvěžující. Umělci ale potřebují, aby vyvolávali emoce a aby jejich díla nenechávala nikoho chladným, a tak Antonín Kroča s výstavou v budově bývalé Moravia banky provokuje už jejím názvem Něžně, i když jeho styl je například podle historika umění Jana Kříže spontánní, nespoutaný, někdy téměř brutální a dovádí malbu až k jisté formě estetické extáze.

Také další výtvarný publicista Karel Bogar vybízí k hlubšímu pohledu na zdánlivou surovost vystavovaných děl. „Umělec, který rozvíjí expresionistické dědictví evropského umění, není vůči divákovi vůbec milosrdný. Jeho tvorba je v kontrastu s tím, že nás obklopují stále více dekorativní, lyrické a sentimentální ptákoviny, často kryté ještě formalismem abstrakce, které se životem nemají nic společného, ale jsou jen kolébkou pro nepřemýšlivé konzumenty. Zakrývají jen marasmus, ve kterém se naše sobecká, chamtivá, individualistická společnost bez perspektiv potácí,“ oceňuje malíře života a duše, jak se autorovi přezdívá, Karel Bogar. Jeho slova vám mohou pomoci nahlížet na Kročovo dílo jiným pohledem: „Kroča se našeho světa zmocňuje doslova svýma rukama, aby mu byl co nejblíže, jako sedlák, zahradník, řezník, kovář, horník… Při jeho interpretaci si nebere servítky. Vzrušuje jej zrod, vývoj, budoucnost, a tak ji hledá u křehkých pramenů potoků, ve kterých cítí už budoucí řeky, v klínu žen, kdy cítí budoucí generace, nebo mění mírnou letní oblohu nad hukvaldským hradem v drama přírodních i lidských bouří… Díla plná testosteronu mají svoje kořeny ve spoustě působivých kreseb, plných napětí, dramatu, vášně, ale i poezie. Ve svých aktech, plných světla a vášně po životě, jen pravdivěji a nezastřeně vyznává to, z čeho profitují náboženství celá tisíciletí. Z oslavy spojení ženy a muže, v extatickém nanebevstoupení lásky, která je smyslem života.“

Výběr z díla umělce, který je zastoupen ve všech významných českých galeriích, včetně Národní galerie v Praze, můžete ve Frýdku-Místku zhlédnout do 26. srpna ve všední dny od 15 do 18 hodin.