Ve víru válečného zpravodajství z konfliktu na Ukrajině je pro každého těžké nepřipustit si alespoň na chvíli myšlenky „na to nejhorší“, a proto složky integrovaného záchranného systému čelí v posledních dnech lavině otázek. Situace na Ukrajině a geograficky blízká hrozba válečného konfliktu například spustila obrovský zájem občanů a médií ohledně úkrytů a jejich rozmístění. Aby se nešířila panika, včera byla z rozhodnutí generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky zrušena pravidelná zkouška sirén a médiím byly poskytnuty rovněž aktuální informace k ochraně obyvatelstva.

Zkouška sirén

Pravidelná zkouška sirén, která se koná vždy první středu v měsíci, byla včera zrušena a ticho v pravé poledne bylo zajištěno i s ohledem na občany z Ukrajiny, kteří v České republice vyhledávají bezpečí.

„V České republice žije v současné době na 200 tisíc občanů Ukrajiny. Další k nám prchají před Putinovou agresí. Sirénami jim nechceme připomínat hrůzu, před kterou opustili své domovy,“ uvedl k důvodům pro zrušení zkoušky ministr vnitra Vít Rakušan. Podobně se sirény odmlčely například při povodních v letech 2009 a 2013, v roce 2010 při návštěvě prezidentů nebo v dubnu, květnu a listopadu 2020 z důvodu mimořádného stavu v souvislosti s koronavirem.

Pro zkoušku sirén se používá tzv. zkušební tón. Jedná se o táhlý nepřerušovaný tón sirény trvající 140 vteřin. Stejně dlouhá je i všeobecná výstraha, ale tento signál v případě hrozby pro obyvatelstvo je vyhlašován tónem kolísavým a může zaznít třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech.

Po tomto signálu bezprostředně následuje mluvená tísňová informace o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé mimořádné události a opatření.

Jak je to s úkryty

Hasičský záchranný sbor České republiky prostřednictvím tiskové mluvčí Pavly Jakoubkové k otázkám úkrytů připomíná, že samotné ukrytí představuje pouze jeden z prvků ochrany obyvatelstva. „Správný postup po zaznění sirény je se co nejrychleji ukrýt v nejbližší budově, resp. provést nezbytná opatření podle druhu hrozby – např. zavření a zalepení oken a dveří nebo ukrytí ve sklepních prostorách a sledovat zprávy v televizi, rozhlasu nebo na internetu. Jedná se tak o formu takzvaného improvizovaného ukrytí a improvizované ochrany. Nejedná se tedy o speciálně vybudované úkryty, ale využití ochranných vlastností staveb. Tento způsob ochrany je mezinárodně uznáván za nejefektivnější a nejrychlejší. Typickými příklady jsou sklepy, metro nebo tunely. Také ve válce na Ukrajině jsou dnes v největší míře využívány právě ochranné vlastnosti staveb,“ upozorňuje Pavla Jakoubková. Ke stálým tlakově odolným úkrytům, budovaným zejména v době „studené války“ pro účely ochrany před globálním jaderným konfliktem, dodává, že se v současné době se u nás nacházejí ve výrazně menším množství než v minulosti, protože měnily vlastníky i využití. „Technologie v čase však zásadním způsobem pokročily a je mnohdy i při rychlém zachycení jaderné hrozby takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto úkrytů. Naopak vlivem urbanizace hrozí velké riziko přítomnosti osob ve venkovním prostoru, tedy mimo ochranu jakékoli budovy v okamžiku výbuchu,“ říká tisková mluvčí a zdůrazňuje, že aktuální situace nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, že by bylo potřeba stálé tlakově odolné okryty narychlo obnovovat. „V tuto chvíli není zřejmé, že by měla situace na Ukrajině eskalovat směrem k reálnému ohrožení České republiky jadernou hrozbou,“ uklidňuje Pavla Jakoubková za generální ředitelství HZS ČR.