Frýdecko-místecký hudební anděl Mirai po roce znovu pořádně roztáhl křídla a sezval své fanoušky do Dolních Vítkovic, aby se společně pokusili udělat symbolickou tečku za omezujícími pandemickými opatřeními. I když část z nich ještě platila, lidé oslavili návrat do normálu po svém a rozhodně se nedrželi organizačních pokynů, které apelovaly na některá hygienická opatření. Až se Mirai bál, že „až tohle pustí ve zprávách, tak jsme skončili“.

Lidé však dali jasně najevo, že pro ně skončila doba obav a chtějí se už zase hromadně pobavit, užít si energii pospolitosti, dobrou hudbu a svobodné rozhodování každý sám za sebe. Měli volbu užít si koncert jako loni v intimitě svých aut, odkud se jim z rádií linul nejlepší zvuk, ale většinu to prostě táhlo ven, i když se tím ochuzovali o poslechovou kvalitu, a rozhodně nechtěli s Miraiem zpívat s rouškami na ústech. Auta se pro ně stala jen reprobednovou základnou s minibarem, pro některé ovšem i vyvýšeným hledištěm.

Když Mirai zpíval svou nejlyričtější intimku Anděl – „sedí anděl na střeše“, tak takových andílků mohl vidět na autech docela hodně, protože jeho kapela umí zaujmout celé rodiny a spousta dětí si svůj idol užívala na střeše vozů. Ke konci se přidalo i pár dospělých, kteří se rozhodli prozkoumat hranici únosnosti. Hit za hitem letěl ve zběsilém tempu ve stylu „když nemůžeš přidej víc“, všem bylo jasné, že „všude je dobře, ale tady je nejlíp“, zkrátka byla „pohoda jako jahoda“ a lidé fakt „neměli proč jít spát“, nakonec se ale kruh musel uzavřít, a i když „bylo, bylo, bylo toho moc, i tak ti děkuju a dobrou noc“ zaznělo hned na začátku v novince Volám, ohňostroj na závěr prostě jednou spustit musel.