VIDEO| Prokopali skříně, půdy, kde vyštrachali kalhoty do zvonu, pestrobarevné šusťákovky, trikoty, návleky a další doplňky, s nimiž by dnes nevyšli na ulici, nebo si rovnou pořídili apartní dobový kostým, jen aby získali ten správný retro look a měli tak propustku na Oldies party, kterou včera pořádali Evolution brothers, pořadatelský tým kolem Miraie, v Národním domě. Se vstupem do něj zanechali všechny problémy dnešního světa venku a při projížďce stoletím minulým od 70. let nahoru účastníci skvělé párty odhodili starosti i zábrany a užili si zábavu se vším všudy.

Show se přitom rozjížděla pomalu, jako by se lidé přece jenom nahastrošení ostýchali vyrazit do ulic před soumrakem, ale Národní dům, sám o sobě ideální prostředí pro různě hluboké vzpomínky z minulého století, se postupně plnil a všichni mohli sledovat, kolik kreativity a odvahy kdo projevil. Někteří řešili opravdové detaily, takže si třeba nechali narůst Travoltovy kotlety. Dámy naštěstí odolaly nechat si zarůst podpaží, ale Apple watch pro spojení s domovy třeba rafinovaně skryly pod šátkem na ruku, aby nepůsobily nepatřičně. Jen ty smart mobily nesměly chybět, protože jedinečné okamžiky se musí zaznamenat. A přišly velice brzy, takže se tanečník Patrik Ulman, jenž zpestřil akci svým vystoupením i workshopem, už okolo desáté podivoval nad atmosférou jako o půlnoci. „Takovou oldies party jsem snad nezažil. Někdy musím přemlouvat, aby se lidi vůbec zapojili, ale tady do toho hned šli všichni naplno a bylo vidět, že si to chtějí užít a že se skvěle baví,“ chválil Patrik Ulman. Ještě před ním se publiku představila také Kateřina Vosičková, která předvedla své umění juniorské mistryně republiky v cyklistické krasojízdě a přenesla všechny do časů legendární éry bratří Pospíšilových, kdy Československo vládlo sálové cyklistice. I ona měla podíl na skvělé jízdě, která se na parketu rozjela. Lidé pak navázali v sále na její výkon a také se pouštěli do odvážných kreací a piruet a užívali si, co to šlo, protože Live is life, a i když DJ sáhl i po titulech jako Enjoy the silence nebo Reklama na ticho, nikdo v tu chvíli po menších decibelech netoužil, a naopak je často posiloval spontánní sborový zpěv všech, kteří se naladili na jednu vlnu a spláchli starosti dnešní doby.